Li-Ion

Lithium-iontový akumulátor

Lithium-iontová baterie (zkráceně Li-Ion baterie) je druh nabíjitelné baterie běžně používané ve spotřební elektronice. Kvůli vysoké hustotě energie vzhledem k objemu se výborně hodí pro přenosná zařízení. V současnosti je to v této oblasti asi nejpoužívanější typ. Chemický princip je velmi podobný jako v lithium-polymerových bateriích.

První experimenty prováděl G. N. Lewis v roce 1912. Návrh proběhl roku 1960, poté byla baterie vyvíjena hlavně v Bellových laboratořích. První prodejní verzi vyrobila firma Sony v roce 1991.

Jmenovité napětí Li-ion článku dané normami je 3,6 V, případně 3,7 V (USA), v případě baterií s více sériově zapojenými články pak jeho násobky (7,2-10,8-14,4-18 V), někteří výrobci uvádí i jiné hodnoty nerespektující tyto standardy. Skutečné výstupní napětí záleží na typu článku, stupni nabití a dalších faktorech, může se pohybovat např. mezi 4,2 a 3–2,5 V. Klesající napětí může sloužit k zjištění (indikaci) míry vybití akumulátoru a být regulováno pomocnou elektronikou. Tato elektronika také kontroluje překročení konečného nabíjecího i vybíjecího napětí, které jej může nenávratně zničit, tedy jej odpojí při překročení mezní hodnoty (např. 4,2 V) při nabíjení a při poklesu pod stanovenou hodnotu při vybíjení. Nezbytná elektronika však může akumulátor znehodnotit při jeho uskladnění ve vybitém stavu, protože sama jej může malým odběrem vybít pod stanovenou mez. Regulace pracovní napětí kromě mezních hodnot (zničení, exploze) může sloužit k prodloužení životnosti akumulátoru.

Výhody akumulátoru:

Může být vyrobena v různých tvarech.
Velmi vysoká hustota energie – 200 Wh/kg, 530 Wh/l – třikrát vyšší hodnota než starší typy jako Ni-MH.
Relativně vysoká kapacita s malým objemem a hmotností.
Téměř žádné samovybíjení (do 5 %).
Nemá paměťový efekt.
Není ji třeba formovat – několikrát nabíjet a vybíjet před prvním použitím.
Vysoké nominální napětí: 3,7 V
Životnost 500–1200 nabíjecích cyklů.